Vyjádření města Proseč k žalobě vedené proti městu Proseč místní Římskokatolickou farností Proseč u Skutče
Vzhledem k dezinformacím, které mezi veřejností kolují ve věci podané žaloby místní Římskokatolickou farností Proseč u Skutče na město Proseč a aktuálnímu zájmu médií o tuto problematiku, jsme se rozhodli zveřejnit stanovisko města, plný text žaloby, stanovisko právního zástupce města JUDr. Františka Hanáka, právního zástupce státu JUDr. Hany Novotné a v rámci objektivity přikládáme ještě plné znění vyjádření Římskokatolické farnosti Proseč u Skutče. Vnímáme věc jako velmi nepříjemnou, záležitost nebyla vyvolána městem, přesto je město v této věci ochotné jednat o konkrétním návrhu dohody a spor ukončit.
Město Proseč obdrželo dne 6. 1. 2016 usnesení Okresního soudu v Chrudimi č.j. 11 C 172/2015, kterým místní Římskokatolická farnost Proseč u Skutče žaluje Město Proseč a Českou republiku ve věci určení vlastnického práva státu k nemovitostem. Předmětem žaloby je zpochybnění přechodu pozemků v devadesátých letech ze státu na obec a následné určení, že tyto pozemky vlastní stále český stát. Jedná se o necelých 17 ha pozemků za koupalištěm, na pozemcích se nachází také lom a skautský tábor. Na základě vyjádření právního zástupce města a státu by takovéto určení pak žalobci Římskokatolické farnosti Proseč u Skutče nebo Královéhradeckému biskupství umožnilo žádat o fyzické vydání a právní navrácení těchto pozemků podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi, a to bez ohledu na to, zda jsou pozemky již zahrnuty ve finanční náhradě.
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání církvemi, přesně definuje osoby, které jsou povinné k navrácení majetku a který majetek se bude církvím vracet a osoby, které nejsou povinné, mezi ně patří všechny obce a města a za jejich majetek bude vyplacena finanční náhrada. Dle vyjádření Ministerstva kultury, které máme k dispozici, a bude předloženo v tomto soudním sporu, se postupovalo při výpočtu finanční náhrady tak, že se od celkové hodnoty původního církevního majetku odečetla hodnota majetku, který může vydat Státní pozemkový úřad a Lesy ČR jako povinné osoby. Rozdíl mezi hodnotou původního církevního majetku a majetkem, který mohou vydat povinné osoby, pak činí součet finančních náhrad pro dotčené církve a náboženské společnosti. Z vyjádření je jasně patrné, že majetek v držení obcí a měst, který byl zapsán přechodem na obce v devadesátých letech, je součástí finančních náhrad a nebude církvím vrácen. Finanční náhrady byly kalkulovány dle dodané evidence původního církevního majetku jednotlivých církví v letech 1990 až 2007 a oceněny paušálně pouze podle druhu pozemku (zemědělská půda 44 Kč/m2, lesní půda 27 Kč/m2, vodní plocha 20 Kč/m2, ostatní plocha 30 Kč/m2, zastavěná plocha 1 106 Kč/m2). Na tomto způsobu vyrovnání a stanovení cen se dohodli zástupci všech církví, se zástupci měst a obcí (Svaz měst a obcí ČR) a zástupci státu, které zastupovalo v této věci Ministerstvo kultury.
Ze získaných důkazních materiálů, které bude město předkládat v tomto soudním sporu, vyplývá, že Královéhradecké biskupství požádalo za místní farnost, v rámci přípravy zákona o církevních restitucích, o finanční náhradu za předmětné pozemky uvedené v žalobě. Pozemky se nachází v k.ú. Proseč u Skutče a tato náhrada byla biskupství v rámci kalkulované finanční náhrady přiznána a zčásti již také vyplacena. Je nám líto, že peníze z finančních náhrad pravděpodobně nedorazí do Proseče, protože je biskupství přerozdělí na jiné „potřebnější“ farnosti dle vlastního uvážení, ale to ovšem není problém města, jako strany žalované.
Dle právního zástupce města a státu je proto nutné v žalobě uplatněný nárok zásadně odmítnout, a to z důvodu právních, ale i morálně etických. Žaloba je v přímém rozporu s dohodami učiněnými v této otázce mezi českým státem a jednotlivými církvemi. Etické a morální důvody jsou evidentní zejména v tom, že byla uzavřena dohoda o finančních náhradách za majetek, který se nebude církvím vracet a jedním z důvodů uzavření této dohody bylo i to, aby nebyly vedeny rozsáhlé spory, časově i finančně náročné, o navracení majetku měst a obcí církvím. Uplatněná žaloba je v přímém rozporu s touto dohodou stvrzenou i zástupcem Římskokatolické církve a uplatněná žaloba k takovémuto sporu povede.
Chování místní farnosti příliš nerozumíme, bez varování a předchozího jednání jsme obdrželi novoroční přání v podobě žaloby jako poděkování za dlouholetou podporu a spolupráci. Za posledních 5 let jsme financovali opravy 4 křížků, opravy církevních kapliček, spravujeme a opravujeme hřbitov v majetku církve, podporovali jsme finančně kulturní a společenské akce pořádané římskokatolickou farností. Finančně je možné zmíněnou 5-letou podporu vyčíslit na více než 500 tisíc Kč. Nebráníme se uzavření dohody, která soudní spor ukončí, podmínkou však je předložení korektního návrhu dohody ze strany farnosti a stažení samotné žaloby.
Náklady tohoto řízení, které vyvolala místní Římskokatolická farnost Proseč u Skutče, se odhadují v první instanci na 60 tisíc korun. Tuto částku bude nakonec muset zaplatit prohraná strana. Soudní spor se však může vést i několik let a náklady budou na obou stranách stoupat. Město zatím získalo na základě jednání s orgány a úřady státu dost důkazních materiálů, hovořících v náš prospěch, a jsme přesvědčeni o vysoké šanci tento soudní spor vyhrát. Vzhledem k výše uvedené žalobě zastavilo město přípravu investičního záměru přestavby koupaliště na přírodní koupací biotop, který zasahoval i do pozemků uvedených v žalobě. Rada města Proseč dále rozhodla o posečkání projednávání žádostí o příspěvky z rozpočtu města pro Římskokatolickou farnost Proseč u Skutče do doby vyřešení soudního sporu. Zastupitelstvo v této věci přijalo usnesení, které ukládá jednat právnímu zástupci města o zamítnutí žaloby jako neoprávněné.
Reakci zastupitelů a členů rady považuji za naprosto adekvátní v současné situaci. Jako volení zástupci musíme hájit zájmy města a většiny jeho občanů. V případě, že by členové orgánů města jednali jinak, vystavují se potenciálnímu nařčení z protiprávního jednání a možnému trestnímu stíhání pro trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku.
Církevní restituce jsou téma, které budí emoce a bohužel současné žaloby a spory vedené po celé republice mohou znamenat pouze rozbití dlouholetých korektních vztahů mezi farnostmi a místními samosprávami a možná i mezi občany.
Jan Macháček, starosta města Proseč
